Prázdniny u koní

17. srpna 2018 v 18:20 | NaTyyツ |  Jezdecký Deníček
Ahojky!
Všimla jsem si, že tu moc nepostuji jezdecké deníčky ačkoliv jsem o letošních prázdninách jezdila a byla v kontaktu s koňmi více, než kdy jindy. Důvodem této absence byl hlavně čas, který jsem až doposud moc neměla. No, doposud. On tak nějak není pořád a bude hůř ale aktivní jsem hlavně na svém soukromém instagramu, kde sdílím i videa od koní, takže kdyby měl někdo zájem, může se mrknout :). A teď zpět k článku...
***
Zezačátku prázdnin jsme jezdili hodně na vyjíždky do okolí Brna na ranch Divoké růže. Krajina byla krásná a pán, který nás na vyjížďce doprovázel a vlastně i majitel koní byl velice sympatický a příjemný. Pokaždé jsme si měli venku o čem povídat. Já se ale hlavně touto cestou chtěla zbavit toho strachu, který se mě bohužel drží zuby nehty snad už dva roky. Je to různé. Někdy je to tak, že mám velkou tendenci hned po vylezení na koně zase sesednout, jak se bojím a strach se mnou pracuje. Jindy zase jedu v klidu a žádný strach nemá šanci. Každopádně není kam spěchat a lepší je postupovat pomaličku.



Na vyjížďku jsme chodili jednou za týden. Já však se rozhodla s koňmi trávit co možná nejvíce času a tak jsem napsala do jedné skupiny na fb dotaz, který se týkal pravidelné docházky ke koním s výpomocí či finančním příspěvkem. Do pár minut jsem opravdu měla z čeho vybírat. Napsalo mi něco přes 10 lidí z okolí a já nevěděla, kam vlastně dřív. Až mi napsala jedna paní, která nechtěla nic, než výpomoc u koní a odměnou byla jízda. Něčím mě to hrozně zaujalo natolik, že jsme se domluvili na víkend.
***
První setkání bylo zajímavé. Koníků mají něco kolem 16, krásné výběhy, zateplenou kruhovku. A co se týče majitelů, tak jsou oba dva trenéři a majitelka jezdí závodně drezuru. S jejím manželem jsme diskutovali asi hodinu o tom, co mám s koňmi za sebou a jaké jsou mé cíle. Je to starší pán v nejlepších letech a dokázal mi dát hodně rad, co se koní a ježdění týkalo, že jsem nad nimi přemýšlela pozbytek večera. Dále jsme se domluvili na pravidelné docházce a už to bylo :).


Ke koním chodím párkrát do týdne - do toho mám totiž ještě brigádu a jiné povinnosti, takže se to snažím vše skloubit dohromady. Poprvé jsme jeli s přítelem na devátou hodinu, kde jsme v prvé řadě vypustili několik koní do jednoho výběhu. Další část koní - drezuraci - šli do dalšího výběhu. Zbytek koní se pouštěl až odpoledne. Největší makačka byla udělat těch 16 boxů. Při dvou lidech jsme to měli za dvě hodiny. Potom jsem ale ke koním jela sama a to byl teprve záhul. Zrovna v těch šílených vedrech jsem dělala x boxů a už při prvních třech jsem myslela, že padnu. To by nebylo až tak strašné, kdybych nemusela ty plná kolečka bobků vyvést na vlečku. Vzhledem k tomu, že mi moje botky sem tam klouznou, tak to byla opravdu sranda. Poprvé jsem se málem zřítila u s kolečkama dolů, podruhé už jsem skoro byla nosem zapíchlá ve hnoji a do třetice všeho dobrého jsem to zvládla. Horor číslo dvě následoval hned potom, co jsem musela slézt dolů i s kolečkama, která mi div nepodkopla čapy. No, byla to sranda a doufám, že mě nikdo neviděl.
***
Pokaždé po této ranní rutině se koníci dají zpět do boxů a my jdeme na oběd. Tohle jsme při druhé návštěvě ale nějak nečekali a tak jsme museli hledat nějakou restauračku, kde bychom se najedli. Bohužel v blízkém okolí ale nebrali karty a tak jsme jeli až do města půl hodiny od koní. Po obědě jsme šli na vyjížďku a já měla asi 180 cm vysokého starokladrubáka. Měla jsem z něj opravdu šílený respekt, jelikož jsem na tak vysokém koni snad nikdy nejela. Ale byl hrozně hodnej. Majitel říkal, že prý ti nejvíc vysocí koně bývají většinou nejhodnější. A taky to tak asi bylo, jelikož poslouchal jako beránek a dokonce jsme si i zaklusali.


Minulé dvě návštěvy jsem byla na vyjížďce jen já s nějakou další slečnou a naposledy jsme byli na jízdárně, kde se samozřejmě zase připletl můj strach a já se na koni hrozně bála, že jsem musela slézt. Pokaždé jsem z toho tak mrzutá, že začnu brečet. Ale nevzdávám se! Nalezla jsem na jiného koně a chvilku s ním chodila kolem. Mezitím moje parťačka se učila klusat na kobylce. Já si po pár kolečkách a menších cvičení zvyknula, uvolnila se a strach přešel. Začali jsme pracovat v klusu na lonži. Šlo nám to vcelku dobře. Potom jsem se šla dívat ještě na trénink dalších holek, jelikož mě hrozně baví sledovat jiné jezdce jak trénují.

← Ve stáji je i Kinská kobylka, která mě fascinovala jejím zbarvením a také její výškou. Měří skoro stejně jako starokladrubák - nějakých 180 cm v KVH. Je božská ale bohužel nejsem schopna si zapamatovat její jméno :D.
***
Pokaždé přijdu od koní šíleně zpocená a úplně crash, takže hned po sprše spím tak 4 hodiny a pak se divím, že nemůžu pořádně spát! No, každopádně tohle bylo takové rychlé shrnutí toho, že jsem koně ze svého života nevymazala a že se strachem bojuji jak se jenom dá. Příští článek bude už ze sobotního tréninku s Bárou Tomanovou. Video je pořád tak nějak v přípravě ale bude!
***
Btw. Fotky v tomto článku nejsou ze stejného prostředí. Jsou to moje osobní fotky z různých míst, kde jsem byla a navštívila koně. Neudávala jsem zdroj ale věřím, že při kopírování mě nezapomenete zmínit♥ Krásný víkend všem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 17. srpna 2018 v 20:20 | Reagovat

Máš to tedy pěkně nabité :-) Je hezké že na fb jsou takové skupiny a měla jsi z čeho vybírat. Já bych se asi na koni strašně bála :-)

2 Lux Lux | Web | 18. srpna 2018 v 1:16 | Reagovat

Jen tak dál! Strachu se časem zbavíš, chce to postupovat pomaličku a hlavně na sebe nevyvíjet tlak...
Úklid boxů ti v tomhle horku nezávidím, jsem ráda, že tam, kde jezdím já, jsou holky venku 24/7 :D

3 Fufu Fufu | E-mail | Web | 18. srpna 2018 v 21:05 | Reagovat

Držím palce, ať se ti daří!

4 Kia Kia | Web | 19. srpna 2018 v 9:38 | Reagovat

Vše to chce jen čas, strachu se zbavíš, nikam nespěchej. :)

5 Leník Leník | Web | 23. srpna 2018 v 16:43 | Reagovat

Je super, že trávíš hodně času u koní :). Strach určitě přejde. Jak říkáš, není na co chvátat :).
Moc se těším na článek o tréninku s Bárou.
Já trávím také spoustu času u koní <3

6 Lenča Lenča | E-mail | 24. srpna 2018 v 14:16 | Reagovat

Na tenhle blog jsem narazila náhodou, když jsem brouzdala po nějakých koňských pc hrách, abych zahnala nudu, kdy musím vězet doma. No musím říct, že jsem se do blogu asi zamilovala, protože se s tebou v něčem dost ztotožním. :) Jen tak dál!

7 NaTyy NaTyy | Web | 25. srpna 2018 v 0:22 | Reagovat

[6]: jé to opravdu potěší ❤️ děkuji 😊

8 Mánička Mánička | E-mail | Web | 4. září 2018 v 12:53 | Reagovat

Velmi krásné fotky

9 Lenka Lenka | Web | 7. září 2018 v 14:39 | Reagovat

Velmi krásné dny jsi strávala s koníky. Závidím :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Animace od Janči - violet-eden.blog.cz ♥